Úmluva OSN o právech dítěte
Před více než 25 lety v listopadu 1989 se všechny členské státy OSN dohodly, že pro potřeby dětí nejsou základní lidská práva dostačující. Děti vyžadují speciální ochranu. OSN se proto rozhodla vytvořit Úmluvu OSN o právech dítěte – dokument o 54 ustanoveních – v níž se definují práva dětí a odpovědnost států za jejich ochranu. Dosud dohodu přijaly všechny země s výjimkou USA.
Úmluva o právech dítěte se vztahuje na všechny osoby mladší 18 let a stanovuje se v ní mj., že děti mají právo na vlastní identitu, domov, školní vzdělávání a zdravotní péči. Za její hlavní principy bývají považována následující čtyři ustanovení:
- Článek 2 – Všechny děti mají stejná práva a jsou si rovny. Nikdo nesmí být podroben diskriminaci.
- Článek 3 – Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí.
- Článek 6 – Všechny děti mají přirozené právo na život a jeho rozvoj: psychický, duševní, duchovní, sociální a morální.
- Článek 12 – Všechny děti mají právo svobodně vyjadřovat své názory ve všech záležitostech, které se jich dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost.
Právo dítěte na vyjádření jeho vlastního názoru znamená, že má dítě právo na ovlivňování věcí, právo na vyjádření svého názoru, právo být vyslechnuto a mít možnost ovlivňovat svůj život, a to jak ve škole a doma, tak i ve svém volném čase.
Celou úmluvu o právech dítěte si můžete stáhnout zde.